Jak na edukační hodinu?
Může se naše škola do programu HOBIT zapojit?
Program HOBIT je zdarma dostupný všem školám v České republice. Aktuálně je koncipovaný především pro žáky 2. stupně ZŠ (prima - kvarta na gymnáziu).
K edukační hodině jsou potřeba:
-
počítače,
-
připojení k internetu s aktualizovaným prohlížečem (prosím, ověřte přes tento odkaz, zda máte aktualizovaný prohlížeč),
-
sluchátka,
-
dataprojektor (nebo TV), na kterém se děti společně podívají na vzdělávací film,
- a především pedagog ochotný program s dětmi absolvovat a dodržet vzdělávací schéma (viz Jak program HOBIT funguje?).
Jaká je časová náročnost programu?
Ačkoliv má program v názvu "HOdina BIologie pro živoT", reálná délka e-learningové hodiny je asi jen 25 minut. Schéma počítá s dostatečnou rezervou, kterou lze využít na závěrečnou diskusi a prohlédnutí výsledků.
Celková časová náročnost programu je 1 - 2 vyučovací hodiny za pololetí. Záleží na množství doplňkových aktivit, které využijete, přičemž množství a frekvence jejich použití je zcela ve vaší režii. Celý program HOBIT je koncipován jako dlouhodobý (opakovaný) vzdělávací program. To v praxi znamená, že 1 třída by jej ideálně měla alespoň 2x zopakovat (ve dvou po sobě jdoucích pololetích) - díky zopakování dojde k upevnění vědomostí.
Edukační hodina krok za krokem (schéma hodiny a video tutorial)
1) Vytvořte si účet
Prvním krokem je vytvoření Vašeho účtu (registrace).
2) Zažádejte o e-learning
V položce Edukační hodina - Žádost o e-learning se Vám objeví jednoduchý formulář. Ihned po odeslání žádosti Vám na e-mail zašleme veškeré potřebné informace a můžete se pustit do vzdělávání!
3) Přípravy před hodinou
-
e-mailem rozešlete, nebo vytiskněte a rozstříhejte na proužky hesla pro žáky (podle toho, zda program spouštíte ve škole nebo z domu v případě karantény). Po přihlášení je naleznete v sekci Spustit e-learning, obdržíte je také e-mailem
Zbývající body přípravy můžete v případě spuštění e-learningu z domu (Vy i žáci doma) přeskočit!
- stáhněte si edukační film (po přihlášení v sekci Spustit e-learning); lze také spustit přímo v e-learningové aplikaci
- zkontrolujte počítačovou učebnu - zda fungují počítače, dataprojektor a internet
- pro každého žáka nachystejte sluchátka / požádejte žáky, aby si přinesli vlastní sluchátka (simulační videa jsou ozvučená)
- žáci si sami zkontrolují, zda mají zapnutý zvuk na počítači a jestli jim fungují sluchátka
Pomocný check list ke stažení (zašleme Vám i e-mailem)
4) Dodržte schéma edukační hodiny
Edukační hodina má dané schéma (viz obrázek), které je kvůli výzkumné části programu potřeba dodržet. Poté, co e-learning jednou spustíte, Vás aplikace intuitivně provede jednotlivými kroky, takže se není čeho obávat. Jednotlivé kroky e-learningu si můžete prohlédnout ve videomanuálu. Edukační hodinu je potřeba provést nejméně 1x za pololetí - díky tomu budeme moci porovnat vstupní znalosti žáků s dlouhodobě uchovanými znalostmi po druhé edukační hodině. Pedagog řídí průběh e-learningu a dohlíží na práci žáků. Délka e-learningu je reálně cca 25 minut - schéma počítá s dostatečnou rezervou, kterou lze využít na závěrečnou diskusi a prohlédnutí výsledků.
V případě Home HOBITa stačí e-learning pouze spustit a po uplynutí termínu, který jste žákům stanovili, jej ukončit. Vše ostatní provede systém za Vás.
Schéma níže je důležité pouze pro školní verzi našeho e-learningu.
Co jsou doplňkové materiály a jak je používat?
Z našeho pilotního testování vyplynulo, že po 3 měsících úroveň získaných znalostí klesá a je nutné téma opakovat časteji a různými formami. Proto jsme ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity vytvořili množství doplňkových materiálů, díky kterým si žáci upevní získané vědomosti. Doplňkové aktivity slouží pro zopakovaní znalostí zábavnou formou MEZI dvěma edukačními hodinam (viz dlouhodobé schéma užívání programu HOBIT).
Doplňkové materiály jsou zpřístupněny po zažádání o první e-learning. Po přihlášení je najdete v záložce Doplňkové materiály a pomocí filtrů můžete vybrat tu nejvhodnější aktivitu.
Typy aktivit:
-
Hry a scénky: vysoce interaktivní, skupinové aktivity, během kterých se zapojí celá třída. Navržené podle hesla "škola hrou".
-
Pracovní listy: většinou individuální pracovní listy se 2-3 úkoly zaměřenými na znalosti o CMP.
-
Kartičky a pexesa: aktivity do dvojice, či skupiny, u kterých se používají kartičky. Aktivity vyžadují přípravu předem (tisk, případně laminaci kartiček).
-
Jiné aktivity: nejrůznější úkoly spojené s výtvarnou činností, s prací na počítači, tvorbou experimentů a názorných modelů či s tréninkem mozku.
Doplňkové aktivity lze žákům zadat i jako domácí úkol. Pokud budou žáci pracovat na úkolech doma, je nezbytná zpětná vazba - tedy společná kontrola úkolu ve škole. Společná kontrola je důležitá proto, aby se žáci dozvěděli správné řešení a informace se dostali rovnoměrně ke všem, například i k těch, kteří úkol nevypracovali. Kdyby na domácích úkolech pravidelně pracovalo jen několik žáků a neproběhla zpětná vazba, může to ovlivnit znalosti žáků a výsledky e-learningu.
Abychom měli šanci zachovat výzkumnou podstatu programu HOBIT a dopátrat se tak toho, jak nejlépe děti edukovat, prosíme Vás po použití doplňkových materiálů o vyplnění stručného reportu ZDE. Potřebujeme především vědět, kdy a jaké doplňkové aktivity jste použili (každý list má své číslo, je potřeba si tyto údaje poznačit). Ze získaných údajů pak budeme schopni v budoucnu stanovit nejlepší možný vzdělávací model (v závislosti na typu, množství a frekvenci použitých doplňkových materiálů). Report je nejlepší vyplnit ihned po použití doplňkových materiálů.
Program HOBIT a výzkum
Náš program je neodmyslitelně spjatý s výzkumem. Snažíme se dětem zprostředkovat potřebné znalosti z dané oblasti. Výsledky e-learningu nám následně pomáhají odhalit nejefektivnější formu edukace. Cílem je, aby si děti dlouhodobě zapamatovaly ty nejpodstatnější informace a v budoucnu tak třeba dokázaly zachránit lidský život. Veškerá data vstupují do našeho systému anonymně a jsou v souladu s právními předpisy ČR.
Kdo program HOBIT realizuje?
Program HOBIT realizuje od roku 2014 Cerebrovaskulární výzkumný tým Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Pokud Vás zajímá, kdo má co na starosti, podívejte se na Náš tým.
Časté otázky a odpovědi
Mohu edukační hodinu (test a vzdělávací video) dělat víckrát za pololetí?
Ano. Frekvence edukačních hodin je na Vás. Jedinou podmínkou využívání programu je, že edukace musí proběhnout alespoň 1x za pololetí, abychom získali data potřebná pro srovnání znalostí a dokázali tak program dále vylepšovat.
Jak staré děti mohu do HOBITa zapojit?
Aktuálně je program koncipovaný pro žáky 2. stupně ZŠ (prima - kvarta na gymnáziu), je však možné přihlásit i žáky starších a mladších ročníků (4., 5. třída, 1. a 2. ročník SŠ). Ve spolupráci s New York Columbia University Medical Center připravujeme modifikaci programu i pro děti 1. stupně ZŠ
Jak často a kdy mám používat doplňkové materiály?
Doplňkové aktivity slouží pro zopakovaní znalostí zábavnou formou MEZI dvěma eduakčními hodinami. Frekvence používání aktivit záleží čistě na Vašem rozhodnutí. Naše metodička pro vzdělávání radí: "Ideální jsou 2 hodiny - jedna hned po videu a druhá za nějakou dobu (14 dní až měsíc). Pokud je k dispozici pouze 1 hodina věnovaná edukaci, volila bych delší časovou prodlevu (ne hned po hodině) a aktivity ihned po videu mohou být zadány za domácí úkol." Není nutné doplňkovým aktivitám věnovat celou vyučovací hodinu - může se jednat o 10 minutové opakování na začátku hodiny.
Proč jsou doplňkové materiály zaměřené pouze na mozkovou mrtvici a ne na srdeční infarkt?
Z našeho pilotního výzkumu vyplynulo, že znalosti žáků o srdečním infarktu jsou, na rozdíl od cévní mozkové příhody, na vysoké úrovni. Proto jsou doplňkové aktivity zaměřené na mozkovou mrtvici.
Co když žák chybí?
Pokud žák chybí na kteroukoliv z edukačních hodin, nedá se nic dělat a případné nepřesnosti ve výsledcích pro celou třídu ošetří náš tým statistiků. Pro žáky se ale nikdy nesnažte vytvářet náhradní termín, protože rozdílné podmínky by mohly vyvolat statistické nepřesnosti. Pokud žák chybí na hodinu věnovanou doplňkovým aktivitám, lze mu je později zadat za domácí úkol.
Dozvím se výsledky svých žáků?
Po druhé edukační hodině (e-learningu) od nás učitelé na e-mail obdrží grafický přehled a popis výsledků za jednotlivé třídy.
Co mám dělat v případě technický potíží?
V případě jakýchkoliv technických potíží nám napište na mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Pokud se jedná o urgentní záležitost, můžete nám zavolat na číslo +420 603 560 131.
Můžu testovat na jakémkoliv počítači?
Kompatibilitu Vašich počítačů s naší testovací platformou ověříte přes odkaz zde.
Odpovědi na nejčastější dotazy žáků.
I) Otázky ohledně testování
1) Jak blízce příbuzné mám uvádět jako onemocnění v rodině?
Pouze blízce příbuzné - tedy prarodiče, rodiče, vlastní strýce a tety a sourozence. Pokud se onemocnění vyskytlo v širší rodině, raději jej neuvádějte.
Vysvětlení pro učitele: Míra genetické příbuznosti je v širší rodině již menší a je tedy i menší šance na to, že s nimi sdílíte předpoklady k vývoji mrtvice či srdečního infarktu. Navíc ne všichni mají o své širší rodině úplné informace a mohlo by tak dojít ke zkreslení při hodnocení výsledků.
2) Je potřeba vždy odpovědět, i když si správností odpovědi nejsem jistý?
Ano, vždy je lepší odpovědět, i kdyby to měl být spíše tip. Třeba Vás intuice („šestý smysl“) nezklame.
Vysvětlení pro učitele: I odpovědi na úrovni tipování nám pomáhají zhodnotit, jestli jsou naše otázky vhodně postavené. Více nevyplněných odpovědí v testu je navíc typický úkaz při problémech s připojením. U takových testů je pro nás těžké vyhodnotit, jestli žák odpověď neznal, nebo pouze nestíhal odpovídat kvůli technickým potížím. Proto upřednostníme, když si žáci v případě nevědomosti tipnou.
3) Kolik odpovědí je správných?
U všech otázek je možná pouze jedna odpověď.
4) Otázky typu: „Proč se to zase testuje?“
Protože když si dnes znalosti zopakujete, tak je vyšší šance, že si zapamatujete, jak mrtvici poznat a jak na ni zareagovat, a jednou třeba zachráníte svému blízkému život.
Vysvětlení pro učitele: Při vyhodnocování výsledků z minulých let jsme zjistili, že jednorázová lekce nestačí na to, aby si žáci potřebné znalosti udrželi. Proto je potřeba ji po třech až šesti měsících zopakovat. Nejlépe i s využítím doplňkových materiálů, které najdete (po přihlášení) pod tímto odkazem.
II) Otázky k mozkové mrtvici a srdečnímu infarktu
1) Jaký je rozdíl mezi mozkovou mrtvicí a mozkovým infarktem?
Mozková mrtvice je jiný název pro cévní mozkovou příhodu (CMP).
Mozkový infarkt je nejčastějším typem mozkové mrtvice (CMP), který je způsobený ucpáním cévy. Buňky mozku tak nedostávají kyslík a hromadně umírají, podobně jako buňky srdce u srdečního infarktu.
Kromě infarktu existuje ještě hemoragická mozková mrtvice, která je naopak způsobena protržením cévy a vnitřním krvácením do mozku.
2) Stačí jen jeden příznak pro rozpoznání mrtvice, nebo se jich musí dostavit více najednou?
Pro rozpoznání mrtvice stačí pouze jediný příznak. Další se mohou, ale taky nemusí, objevit. Důležité je však jednat ihned při rozpoznání jakéhokoli z příznaků pomocí metody FAST.
3) Za jak dlouho po prodělání mrtvice následuje smrt nebo nevratná invalidita?
Obecně platí, že čím dřív pacienta přiveze rychlá záchranná služba do nemocnice, tím vyšší je jeho šance na jeho uzdravení. Pokud nedostane lékařskou pomoc do 4 a půl hodiny od vzniku příznaků, rapidně se zvyšuje pravděpodobnost, že se už nikdy zcela nevyléčí nebo dokonce zemře.
Vysvětlení pro učitele: Samozřejmě existují výjimky. Pokud se ucpe velká céva nebo dojde k masivnímu krvácení do mozku, může k úmrtí dojít i velmi rychle. Obecně je ale dobré řídit se poznatkem výše.
III) Otázky k odborným pojmům
1) Co znamená slovo „kardio“ nebo „kardiální“?
Znamená to „srdeční“, tedy spojené se srdcem jako orgánem, který do našeho těla pumpuje krev a posílá tak buňkám kyslík a živiny.
2) Co znamená slovo „neurologické“?
Neurologie je věda, která se zabývá mozkem a jeho fungováním. Neurologické oddělení v nemocnici je pak místo, kde léčí a zkoumají pacienty, kteří mají problémy s mozkem.
3) Co jsou to „rizikové faktory“?
Jsou to různé škodlivé vlivy nebo aktivity, které ohrožují naše zdraví. Vědci prokázali, že tyto faktory zvyšují šanci na vznik mozkové mrtvice a srdečního infarktu.
Máte dotaz? Rádi odpovíme.
Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Technická podpora během školního e-learningu: +420 731 683 329