Co je to akutní srdeční infarkt, jak vzniká a jaké má následky?

Srdeční infarkt, jiným označením též infarkt myokardu, je akutní onemocnění postihující srdce, respektive srdeční sval (myokard). Nejobvyklejší příčinou vzniku je uzávěr koronární tepny krevní sraženinou. K uzavření tepny dochází na podkladě aterosklerózy, neboli kornatění tepen, které vzniká v důsledku dlouhodobého usazování tukových látek do stěn cév. U takto postižené cévy dochází k porušení vnitřní stěny a může dojít k jejímu protržení a následnému vzniku trombu s uzávěrem koronární tepny.

Dochází k náhlému nedokrvení srdečního svalu (akutní ischemie) a po 20-60 minutách, pokud se neobnoví průtok cévou (tzv. angioplastikou), příslušná část srdečního svalu odumře. Odumřelá část myokardu se postupně zhojí nefunkční jizvou.

Po prodělaném srdečním infarktu se pacient může potýkat např. se srdečním selháním, či poruchou srdečního rytmu. Čím rozsáhlejší srdeční infarkt člověk prodělá a čím později se dostane do péče lékařů, tím bývají zpravidla následky vážnější. Nejčastější příčinou úmrtí na srdeční infarkt bývá ještě před příjezdem sanitky srdeční arytmie zvaná primární fibrilace komor, kterou je však možné odstranit rychle započatou resuscitací.

 

IM priznak

Příznaky akutního srdečního infarktu

Za typické příznaky akutního srdečního infarktu je považována více jak 10 minut trvající svíravá, tlaková nebo pálivá bolest v oblasti srdce, která vystřeluje do ramene, levé ruky, krku či břicha. Stav doprovází i:

  • dušnost,

  • nadměrné pocení,

  • úzkost,

  • nevolnost (zvracení),

  • pacient může upadnout do bezvědomí – nejčastěji na podkladě primární fibrilace komor.

 

Jak pomoci?

Bezprostředně po vzniku příznaků voláme rychlou záchrannou službu na čísle 155. Postižený se musí vyvarovat jakékoliv fyzické či psychické zátěži, uložíme ho do polosedu, uvolníme těsné oblečení a umožníme volné dýchání. V případě bezvědomí sledujeme, zda pacient stále dýchá, pokud ne, ihned zahájíme resuscitaci.

 

5 kroků ke správné resuscitaci:

Pokud člověka najdete ležet na ulici/v parku/během nehody, myslete v první řadě na své bezpečí a nejdříve zkontrolujte, zda vám něco nehrozí.

  1. Zjistěte stav vědomí. Člověka oslovte a zatřeste mu ramenem. Přivolejte si na pomoc konkrétního člověka, je-li to možné ("Pane v červené košili, pojďte mi pomoct!").

  2. Postižený nereaguje? Zprůchodněte dýchací cesty záklonem hlavy a zvednutím brady.

  3. Zjistěte, jestli dýchá. Skloňte se k ústům postiženého a 10 vteřin poslouchejte. Pokud nedýchá, nebo nedýchá normálně, volejte 155.

  4. Zahajte resuscitaci. Stlačujte střed hrudníku (na spojnici bradavek) do hloubky alespoň 5-6 cm frekvencí nejméně 100-120 stlačení/min

  5. Postižený musí ležet na tvrdé podložce. Srdeční masáž provádějte do příjezdu záchranné služby (nebo dokud se postižený neprobere/do vlastního vyčerpání).

 

Ke stažení

pdfLeták resuscitace.pdf